Zuzana nevěděla co má říct... Ten kluk co jí tak mučil svými otázkami si zapálil. ,,Já, já jsem se vám nechtěla motat v revíru... A utíkala jsem protože jsem měla strach.''  Týpek si odfrkl. ,,Tak holčička měla strach jo? Tak se podívej. Ty tady nemáš co dělat takže si sablíš saky paky a vodfrčíš jak nejrychleji to půjde!'' Zuzaně se podařilo rozvázat se a když se ta podivná parta radila co s ní udělají, utekla zadním vchodem. Utíkala, utíkala a zastavila se až na náměstí kam se dostala. Váhavě se otočila. ,, Uf tak jsem je naštěstí setřásla.'' Oddychla si Zuzana. Tady člověk nikdy neví co se přihodí. Ani jsem si nestihla najít tu brigádu. Pomyslela si. V tom jí uviděla. Děvče, které stálo u cukrárny. Bylo tak stejně staré jako Zuzana. Ta dívka měla dlouhé blond vlasy a krásné šaty. Zuzanu úplně okouzlila.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ